Přízvuk – v Aj zásadní věc
Pokud bychom na problematiku přízvuku nahlíželi z naší vlastní perspektivy, asi bychom jí nevěnovali příliš pozornosti. V češtině je přízvuk snad pokaždé na začátku slova (angličtina, němčina, jazyk …) či slovního spojení (o angličtině, na němčinu …).
V angličtině je to ale mnohdy úplně jinak a špatná technika výslovnosti může zcela znesrozumitelnit vyslovené slovo. Přízvuk je v angličtině velmi důležitý, ba zásadní. Stejně jako v češtině třeba dodržování čárek nad samohláskami. Pokud cizinec řekne větu „Mí býli hódni„, dá vám spoustu práce, než pochopíte, že pouze nerespektuje naši interpunkci a že vlastně chtěl říct „My byli hodní„. Ze stejného důvodu je třeba se v angličtině naučit správně používat přízvuky.
Ve fonetickém přepisu je hlavní přízvuk symbolizován „čárkou nahoře„, pokud má slovo i vedlejší přízvuk, ten je pak označen „čárkou dole„. Protože přízvuk může stát téměř kdekoli (narozdíl od češtiny), nejlepší je opravdu podívat se do slovníku na fonetický přepis a získat jistotu, že se dané slovo naučíte používat správně. Ať už je slovo dvou, tří či víceslabičné, pravidelnost v přízvučných slabikách vysledovat nelze:
- English /ˈɪŋɡlɪʃ/, party , housewife
- because/bɪˈkɒz/, hotel , again
- excellent /ˈeksələnt/, interesting
- romantic /rəʊˈmæntɪk/, exciting
- information /ˌɪnfəˈmeɪʃn/, automatic
Pokud se chceme vyvarovat tomu, že naší angličtině budou rozumět zase nejvíc jen Češi, je opravdu nejlepší naučit se používat přízvuk správně. K tomu je nejlepší přízvuk dle fonetického přepisu nejprve hodně přehánět (opakováním a přeháněním se správná podoba slova vryje do paměti). Vypište si ze slovníku fonetický přepis třeba 10 víceslabičných slov a nahlas si je dokola čtěte. Každou přízvučnou slabiku s důrazem přežeňte.
Správné zažití přízvuku se vám nakonec vyplatí dvojnásob. Jednak vám bude rozumět a za druhé budete daleko lépe mluvenému projevu rozumět vy. V angličtině totiž dochází k vázání slov, kdy se k sobě v rámci celé věty spojují jednotlivé slabiky – nikoli celá izolovaná slova.
Proto se nám někdy může zdát, že rodilý mluvčí řekl jedno dlouhé slovo a zatím to mohlo být slov hned několik. Rozluštění sděleného obsahu je pak nemožné. Pokud by šlo o češtinu, mohli bychom se orientovat podle přízvuku, protože každé nové slovo zpravidla začíná přízvučnou slabikou. V angličtině toto ale bohužel neplatí. A tak když v rámci celé věty zaznamenáme důraz na „MEIšn“, můžeme se mylně domnívat, že je to začátek nového slova, resp. jedno celé slovo. Jenže tato dedukce je chybná, protože je to pouze přízvučná slabika slova „inforMATion“. Pouze trénink a znalost správné výslovnosti slov – včetně přízvučných slabik – nás vysvobodí ;-).
Zkuste si nahlas a s přeháněným důrazem vyslovit tato slova:
- /ˈɪŋɡlɪʃ/ – /ˈpɑːti/ – /ˈhaʊswaɪf/
- /bɪˈkɒz/ – /həʊˈtel/ – /əˈɡen/
- /ˈeksələnt/ – /ˈɪntrəstɪŋ/
- /rəʊˈmæntɪk/ – /ɪkˈsaɪtɪŋ/
- /ˌɪnfəˈmeɪʃn/ – /ˌɔːtəˈmætɪk/
Správné znění si můžete poslechnout v tomto videu:
Předchozí články o správné výslovnosti naleznete zde:
