Námětem dnešního článku bude problematika studenty mnohdy obávaná, a to předložky. Zatím se zaměříme pouze na čtyři základní předložky místní (in, at, on, by), které se nejčastěji pojí s určitými konkrétními místy.
Již dříve jsme se podívali na to, jak se se slovesem „to BE“ pracuje v přítomném a minulém čase. Dnes nás čeká jeho správné použití v čase budoucím.
Sloveso „to BE“ je v angličtině naprosto zásadní. Již dříve jsme se podívali na to, jak se s ním pracuje v přítomném čase. Dnes nás čeká jeho správné použití v čase minulém.
V dnešním článku se zaměříme na správnou výslovnost anglických hlásek, které se nejvíce odlišují od češtiny. Pro začátek nám postačí hlásek sedm, byť je jich v angličtině mnohem víc. Článek obsahuje i praktickou videoukázku se správnou výslovností.
Přivlastňování je v každodenní mluvě velmi časté, v angličtině můžeme přivlastňovat buď pomocí „přivlastňovacích“ zájmen, anebo přivlastňovacího pádu.
Sloveso „to BE“ (být) je patrně vůbec nejdůležitějším slovesem v angličtině. Odvozuje se od něj spousta dalších tvarů, které používáme dnes a denně, a jako takové je součástí mnoha dalších gramatických struktur …
© Angličtina s Pepou. Say something clever here. Or not. You decide.